Skotsko

Když jsem slyšel tuto píseň, nerozuměl jsem z textu skoro nic, ač je zpívána jazykem hodně podobným angličtině. :) Po přečtení textu a vysvětlivek už je to o něco lepší. Název této písně by mohl znamenat něco jako "cool boy", ovšem v prostředí města Glasgow před sto lety.

MacPherson's Rant, Farewell nebo také Lament je píseň o popravě Jamieho MacPhersona, takového skotského Jánošíka ze sedmnáctého století. Původní verzi prý skutečně zpíval a hrál MacPherson pod šibenicí. Nějaké úpravy a doplnění dalších slok pak má na svědomí básník Robert Burns.

Hi rim bo je skotská valchovací píseň (mohu-li tak překládat anglický výraz "waulking song"). Refrén, z nějž je vybrán název písně, neobsahuje žádný význam, je to jen popěvek ve stylu puirt à beul. Asonance tam místo toho zpívá "to Vikingové přijíždí".

Písnička ve skotské gaelštině na univerzální irsko-skotsko-anglickou melodii, která se v trochu jiné podobě proslavila s odrhovačkou o opilém námořníkovi. Název je tvořen počátečními slovy refrénu, jehož první verš znamená "Co budu dělat, když přijdu o koně?"

Tato balada pochází z Orknejských ostrovů na severu Skotska, a dnes se nejčastěji zpívá na melodii, kterou napsal Američan Jim Waters v padesátých letech minulého století. Píseň začíná u matky kolébající své dítě, jehož otec je silkie (selkie, selchie či jak všeljak se to ještě píše) -- bytost, která je na zemi člověkem a v moři tuleněm.

Nenašel jsem, kdo a kdy dal text této písně dohromady s melodií, a kde tu melodii vzal. Jisté však je, že text napsal Sir Walter Scott na začátku devatenáctého století po vzoru starší skotské balady John of Hazelgreen. Tato balada pak má několik dalších verzí nezávislých na Scottově básni.

Buain a' Choirce je skotská píseň, která je u nás známá spíš jako Pomáhej nám svatý Jiří od Asonance. I já znám hlavně tuto českou verzi a teprve nedávno jsem si našel na internetu původní znění. Jeho obsah je úplně jiný: název písně znamená "Sklízení ovsa" a v jejím textu dojde jen k pracovnímu úrazu, zatímco Asonance tam má jednu vraždu a jednu sebevraždu.

Dávám sbohem Tarwathie... tento text napsal Skot George Scroggie v polovině devatenáctého století, melodie je starší. V písni se muž loučí se svým krajem, s přáteli a se svou milou, a míří do Grónska lovit velryby. Slibuje ale, že hned, jak naplní loď velrybím masem, vrátí se zpět -- dobře ví, že je tam hrozná kosa, všude jen led, a ptáček nezazpívá.

V Irsku a Skotsku je spousta vlasteneckých písní, ale nevybavuju si žádnou, která by tolik vyzdvihovala právě keltský jazyk jako Cànan nan Gàidheal (název značí "Jazyk Galů"). Tuto píseň napsal Murchadh MacPhàrlain (Murdo MacFarlane) v sedmdesátých letech 20. století.

Jsou (přinejmenším) dvě písně tohoto jména. Známější je asi prostoduchá dětská písnička o človíčkovi, který bydlí na Měsíci, hraje na naběračku a oblečení má z potravin. Ta druhá je skotská jakobitská píseň vztahující se k bitvě u Sheriffmuiru (1715) a vytištěná v roce 1821 ve druhém svazku Jacobite Relics of Scotland.